Co je osteoporóza

O onemocnění

Osteoporóza neboli řídnutí kostí, je chronické, postupující onemocnění kostry. Charakterizované je úbytkem kostní hmoty a poruchami stavby kosti s následným zvýšením jejich křehkosti a zvýšeným rizikem zlomenin. Vytváří se stav nerovnováhy mezi novotvorbou kostní hmoty a jejím úbytkem, což má za následek vznik zlomenin bez předchozího úrazu nebo po malém úrazu. Tento stav je nejčastěji způsoben nedostatkem vápníku, vitamínu D, pohlavních hormonů a zvýšeným odbouráváním kostní tkáně při nedostatku fyzické zátěže.

Charakteristickým rysem osteoporózy je její pomalý a často bezpříznakový vývoj. Toto onemocnění je někdy dlouhou dobu bezbolestné nebo se může projevovat jen pobolíváním v zádech. Nezřídka se na něj přijde až s první zlomeninou. Nejčastěji dochází ke zlomenině hrudních a bederních obratlů.

Komu nejvíce hrozí osteoporóza?

Vyšší riziko osteoporózy mají ženy po menopauze, kdy dochází ke snížení produkce ženských pohlavních hormonů (estrogenů a progesteronu).
40–50 % žen ve věku nad 50 let utrpí během svého života zlomeninu v důsledku osteoporózy.

Osteoporózou jsou dále ohroženy osoby s nízkou tělesnou hmotností, s malou fyzickou zátěží, kuřáci, konzumenti nadměrného množství alkoholu, lidé s rodinným výskytem osteoporózy, pacienti užívající pravidelně některé léky (např. glukokortikoidy) či lidé trpící některými chronickými onemocněními.

Jaké jsou zásady v prevenci osteoporózy?

  • Pravidelný tělesný pohyb
  • Přijímat vyváženou stravu s dostatkem vápníku, vitamínu D, fosforu, hořčíku, vitamínu K, stopových prvků, bohatou na obsah zeleniny a ovoce
  • Zajistit dostatečný příjem potravy, vyhnout se drastickým jednostranným dietám
  • Omezit nadměrný přísun alkoholických nápojů
  • Nekouřit
  • Omezit příjem soli v potravě

Vápník (kalcium)

Proč je vápník důležitý?

Vápník v lidském těle plní důležité funkce, odpovídá za tvrdost a pevnost lidských kostí, má podíl na správné funkci nervové a svalové soustavy, činnosti srdce a srážlivosti krve. Největší tělesná zásoba vápníku (asi 99 %) je v kostech a zubech, zbytek vápníku je rozpuštěn v tělních tekutinách.

Jaká je role vápníku v rozvoji osteoporózy?

S přibývajícím věkem se schopnost vstřebávat vápník zhoršuje. Dochází k poklesu hladiny vápníku v krvi, což stimuluje příštítná tělíska k produkci parathormonu. Tento hormon má za následek zvýšené odbourávání vápníku z kostí (osteoresorbce). Kost se stává křehčí a náchylnější ke zlomeninám, vzniká osteoporóza.

Vápník je důležitý v prevenci rozvoje osteoporózy a zároveň je i základním lékem ve všech léčebných režimech osteoporózy. Pokud nelze dosáhnout požadované hladiny vápníku stravou nebo při intoleranci mléčných výrobků, je nutné jeho doplnění formou léčivých přípravků či doplňků stravy. Dávkování vápníku je individuální podle složení jídelníčku. Kvůli lepší vstřebatelnosti by jednotlivá dávka podaná v lékové formě neměla přesáhnout 500 mg. Vápník je lepší podávat navečer, protože se tak sníží noční zvýšená hladina parathormonu a tím se příznivě ovlivní odbourávání vápníku z kostí.

Pohyb a osteoporóza

Proč je dobré cvičit v prevenci nebo léčbě osteoporózy?

Cvičení pomáhá udržovat kostní hmotu. V mládí navyšuje množství kostní hmoty, v dospělosti zpomaluje její ztrátu a udržuje kosti zdravé. Pohybová aktivita navíc snižuje riziko pádů tím, že posiluje svaly a zlepšuje koordinaci. Pohyb prospívá Vašim kostem nezávisle na věku.

Jaké cvičení je prospěšné?

Nejlepší cvičení je s vlastní vahou, při kterém se zatěžují kosti. Je to chůze, jogging, tenis, volejbal, aerobic, tai-chi, tancování a další podobné sporty ve „vzpřímené“ poloze. Sporty jako plavání nebo jízda na kole prospívají našim svalům a srdci, nedochází však při nich k potřebnému zatěžování kostí.

Jak často bych měl/a týdně cvičit?

Objem cvičení samozřejmě záleží na Vašem věku a zdravotním stavu. Pokud nejste zvyklí cvičit, je třeba začít pozvolna a postupně navyšovat dobu věnovanou pohybové aktivitě až na 30–40 minut 3–4x týdně, pokud Vám to Váš zdravotní stav dovolí. Přičemž cvičení by mělo zahrnovat jak cvičení ve „vzpřímené“ poloze (zatěžující kosti), tak i cvičení zvyšující svalovou sílu, hmotu a koordinaci.

Mohu dělat všechny pohybové aktivity, když nejsem úplně zdravý/zdravá?

V případě jakéhokoliv onemocnění byste měli konzultovat vhodnou pohybovou aktivitu se svým ošetřujícím lékařem.

Lékařská doporučení pro pacienty s osteoporózou
  • pohyb (z důvodů preventivních i léčebných) – nenahraditelná je svižná chůze cca 3–4 km za den
  • strava s dostatkem vápníku – mléčné výrobky (pozor na tuky, doporučuji do 30% tuku v sušině), zelenina, ořechy – zejména lískové, sardinky, mák atd.
  • u žen po gynekologických operacích, při kterých byly odstraněny vaječníky, případně u žen v menopauze dosud neléčených hormonálně, doporučujeme konzultaci s gynekologem – pozor nejen u již prokázané osteoporózy, ale hlavně z důvodů preventivních (osteoporóza, kardiovaskulární onemocnění, některé druhy rakoviny ženského pohlavního ústrojí)
  • prevence pádů – kvalitní obuv, odstranění překážek v domácím prostředí, ale také přiměřená fyzická kondice, udržující či zlepšující pohybovou koordinaci
  • u pacientů s podezřením na osteoporózu, doplňte vyšetření v osteologické poradně – denzitometrie (vyšetření hustoty kostí)

Vitamín D

K čemu je dobrý vitamín D?

Vitamín D je důležitý pro vstřebání vápníku z potravy, příp. léčivých přípravků nebo doplňků stravy. Dále je velmi důležitý pro svaly a svalovou koordinaci, tím navíc snižuje riziko pádů a zlomeniny kostí. Nedostatek vitamínu D v dětství se projevuje jako křivice, v dospělosti osteomalacií, tzv. měknutím kostí. Nedostatek vitamínu D zvyšuje riziko vzniku osteoporózy.

Kde získám vitamín D?

Vitamín D se tvoří v kůži po vystavení pokožky slunci (ultrafialovému B záření). K zajištění dostatku vitamínu D obvykle stačí na 10–15 minut denně vystavit svůj obličej a paže slunci (mimo dobu, kdy je sluneční záření nejintenzivnější mezi 10–15. hodinou). Vitamín D můžeme získat i potravou. Potrava s obsahem vitamínu D nabývá na významu v zimě, kdy se nevystavujeme slunci. Lidé starší 60 let a ti se zvýšeným rizikem osteoporózy by měli zvláště v zimním období užívat přípravky s obsahem vitamínu D, protože trpí velmi často jeho nedostatkem.

Množství vápníku v potravinách
Potravina 100 g Vitamin D (IU) Potravina 100 g Vitamin D (IU)
Ryby
Mléko a mléčné výrobky
Úhoř
1600
Ementál
120
Sleď
920
Gouda
40
Šproty
520
Máslo
40
Losos
480
Šlehačka
40
Sardinka
400
Parmezán
24
Tuňák
240
Hermelín
12
Platýz
120
Tvaroh tučný
8
Makrela
120
Jogurt bílý 3,5%
2,4

Prevence

Základem je dostatečný přísun vápníku.  Doporučené denní dávky se liší podle věku – u dospívajících 1200–1500 mg, u mladých žen 1000 mg, u žen po přechodu a u starších žen 1500 mg denně. Potřeba vitamínu D je u mládeže a mladých žen zajištěna pobytem na čerstvém vzduchu a rozumným sluněním. Starším ženám, které většinou trpí nedostatkem vitamínu D, dodáváme 600–800 IU vitamínu D denně. Z dalších obecných opatření ve stravě je vhodný normální přísun bílkovin, méně solit, alkohol pouze příležitostně. Nekouřit. U žen těsně po menopauze s klimakterickými příznaky doporučujeme hormonální substituční léčbu, která zajistí i prevenci osteoporózy. Pravidelnou fyzickou aktivitou můžeme docílit nárůstu kostní hmoty až o 10 % hlavně u rostoucího organismu. Pohybem a cvičením uvolňujeme zkrácené svaly, zlepšujeme svalovou sílu, držení těla a stabilitu. Je nutné zdůraznit pravidelný pohyb, běžné cvičení či sportovní hry dle zájmu u mladších. Nejsou vhodné jednostranné sporty s extrémní fyzickou zátěží. U žen po menopauze a u starších žen je vhodná pravidelná chůze cca 1 hodinu denně, turistika v nenáročné krajině, cvičení bez švihů a doskoků, jízda na kole, plavání.

Vzorový jídelníček

Množství vápníku v potravinách
Potravina ve 100 g Ca v mg Potravina ve 100 g Ca v mg
Blaťácké zlato
8
Brambory
8
Celer kořen
5
Celer nať čerstvá
25
Čočka
117
Eidam krájený sýr
412
Fazole
279
Fíky
709
Filé
714
Chléb
1008
Jablka
150
Jogurt ovocný
116
Kakaový prášek
355
Kapr
719
Květák
1262
Lískové oříšky
177
Lučina
126
Mák
90
Maso hovězí
72
Maso vepřové
110
Mléko 2%
234
Mléko sušené polotučné
41
Mrkev
107
Petržel nať
31
Podmáslí
36
Pomeranč
132
Sója
7
Sýr 30% tavený
34
Těstoviny
151
Tvaroh dietní
23
Tvaroh tvrdý
25
Příklad jídelního lístku na dietu s 800 mg vápníku/den
Snídaně
čaj s mlékem (100 g mléka), 80 g chléb, 10 g máslo, 50 g tavený sýr 30 % tuku v sušině, 100 g pomeranč
Oběd
polévka krupicová s vejci a petrželkou, 100 g vepřové, 200 g dušená zelenina, 250 g brambory
Svačina
100 g broskev
Večeře
zapečené těstoviny se šunkou, pórkem a sýrem (20 g eidam), 200 g červená řepa
Příklad jídelního lístku na dietu s 1 200 mg vápníku/den
Snídaně
bílá káva (100 g mléka), 2 ks dalamánek, 10 g másla, 50 g uzený sýr, 150 g maliny
Oběd
polévka hovězí s nudlemi a petrželkou, 200 g pečený kapr, 250 g brambory, šopský salát (30 g balkánský sýr, 50 g paprika, 80 g okurky salát, 80 g rajče)
Svačina
200 ml kakaa, 60 g maková buchta
Večeře
100 g hovězí roštěnka, dušená rýže, rajský salát
Příklad jídelního lístku na dietu s 1 600 mg vápníku/den
Snídaně
čaj s mlékem (100 g mléka), 2 rohlíky, 150 g ovocný jogurt, 100 g jablko
Oběd
polévka čočková, 250 g pečené kuře, 350 g bramborová kaše, ovocný salát s mandlemi (50 g mandarinky, 50 g ananas, 50 g jablka, 20 g mandle)
Svačina
200 ml mléko, 50 g Ria tyčinka
Večeře
pomazánka z olejovek a tvarohu (80 g olejovky, 80 g tvaroh, 20 g cibule), 100 g chléb, 100 g rajče
Příklad jídelního lístku na dietu s 2 000 mg vápníku/den
Snídaně
200 ml kakaa, 80 g chléb, 10 g másla, 50 g sýr niva, 150 g mandarinky
Oběd
pórková polévka, 150 g štika s pažitkovým máslem, pečené brambory se sýrem (250 g brambor, olej, 40 g ementál), 160 g salát z hlávkového zelí s kapií a cibulkou
Svačina
šlehaný tvaroh s jahodami (100 g tvaroh, 100 g jahody), 1 rohlík
Večeře
fazolový salát (30 g šunky, 120 g vařené fazole, 50 g eidam, 50 g rajče, cibulka, olej, oregáno, 50 g zelená paprika), 70 g chléb
Příklad jídelního lístku na dietu s 1 200 mg vápníku při intoleranci nebo alergii na mléčné výrobky
Snídaně
čaj s citronem, 50 g drůbeží paštika, 80 g chléb, 150 g mandarinky
Oběd
polévka drožďová s pažitkou, 150 g srnčí ragú na víně (50 g kořenová zelenina, 20 g cibule, olej, 10 g mouka, bílé víno, 30 g fíky, 20 g mandle), houskový knedlík
Svačina
200 ml sójové mléko, 150 g maková plněná bábovka
Večeře
rybí salát se sójovými boby a zeleninou (100 g sardinky v tomatě, 40 g vařené sójové boby, cibule, olej, 50 g rajče, 30 g zelená paprika, list hlávkového salátu na ozdobu), 80 g chléb

Vyšetření u lékaře

Je nutné doporučení od praktika?

V případě zájmu o vyšetření klinickým osteologem včetně denzitometrického stanovení kostní hustoty je vhodné mít doporučení od praktického lékaře. Ale! Pokud vám praktický lékař toto doporučení odmítne vydat, objednejte se přesto na vyšetření! Byla by hrubá chyba nezjistit stav vašeho kostního zdraví jen kvůli formálnímu odmítnutí spolupráce ze strany vašeho praktického lékaře. Pouze to nahlaste při vyšetření na kostním denzitometru.

Jaké pacient podstoupí vyšetření?

Pacient, který přichází na vyšetření do osteologického centra bude vyšetřen komplexně. To znamená – bude s ním proveden základní rozhovor během denzitometrického vyšetření se zaměřením na prodělané zlomeniny v minulosti. Samotné denzitometrické vyšetření je nebolestivé, trvající cca 10–20 minut. Jedná se vlastně o podobné snímkování jako při klasickém rentgenu. Pacient je při vědomí, pohodlně ležící, snímkování provádí pohyblivé rameno nad pacientem.

Následně po snímkování bude pacientovi proveden běžný odběr krve a klient může odejít domů. Výsledky denzitometrického vyšetření spolu se zhodnocením parametrů kostního metabolismu provede lékař – klinický osteolog. Ten následně rozhodne o tom, zda je nález v normě, či je třeba zavést pravidelné sledování cestou praktického lékaře nebo přímo v osteologickém centru. Sledování v osteocentru probíhá 1–2x do roka formou rozhovoru s pacientem a předpisu léků na osteoporózu. Léčení osteoporózy je tedy formou podávání léků, pacienty neoperujeme!

Osteologická Akademie Zlín (OAZ) je společnost, jejímž cílem je koordinace výuky metabolických onemocnění skeletu jak pro pacienty, tak pro lékaře. Její organizační struktura je v České republice ojedinělá. Organizační struktury vytváří ve formě klastrů. Je schopna tvořit také různé pracovní skupiny ad hoc, jak pro spolupráci se zahraničními, tak tuzemskými partnery. Jedna z hlavních činností Osteologické akademie je prezentace výsledků práce Mediekos Ambulance i Osteologické Akademie v zahraničí. Udržuje kontakt se zahraničními partnery, jak na bázi pacientské organizace, tak medicínské problematiky. Je členem mezinárodní osteologické společnosti IOF (International Osteoporosis Foundation) jako jediné pracoviště v České republice. Členem v IOF (www.iofbonehealth.org) je lékařská část i pacientská organizace. Členství v této organizaci od roku 2011 je potvrzením vysoké odbornosti společnosti i dobré spolupráce s pacientskou komunitou. Kontakt se světem doplňuje členství některých lékařů v Americké lékařské společnosti The American Society for Bone and Mineral Research (www.asbmr.org). Financování společnosti je zajišťováno formou dobrovolných donátorů.

www.osteoakademie.cz